|
POHLEDNICE
Segovia
Vypíná
se na skalnatém ostrohu vysoko nad soutokem řek Clamores
a Eresma. Sevřena hradbami vypadá jako ohromná zaoceánská
loď s pyšným Alcázarem na přídi, jímž jako by si prorážela
cestu žlutohnědou kastilskou mesetou. Žili zde Iberové i
Keltové, ovšem výrazněji se zapsali do historie města až
Římané, po nichž tu zůstal akvadukt patřící k mistrovským
dílům stavebního umění. Alcázar, akvadukt a katedrála jsou
páteří středověkého města, které se chlubí mnoha dalšími
pamětihodnostmi.
Římský
akvadukt
 Když byla Segovia za vlády císaře Augusta
romanizována, byla jen bezvýznamným městem. Brzy se však
stala křižovatkou dvou důležitých římských cest, které její
osud změnily. Dalšímu rozvoji však bránil nedostatek vody.
Římané si však s tímto problémem poradili. Vybudovali vodovod
o celkové délce téměř 15 km, pomocí něhož přiváděli ze vzdálené
řeky Frío do města životodárnou tekutinu. Toto dokonalé inženýrské
dílo, které ještě donedávna sloužilo svému účelu, vede z
větší části pod zemí a až těsně před městem vystupuje na
povrch, aby se posléze změnilo v onu impozantní konstrukci
z velkých žulových kvádrů klenoucí se ve dvou patrech v délce
730 metrů vysoko nad náměstím Azoguejo. Je tvořena 120 pilíři,
na nichž spočívá 166 oblouků, v nejvyšším bodě dosahuje 28,10
m a při její stavbě nebyla použita ani trocha malty. Teprve
při poslední rekonstrukci před pár lety, kterou si vynutil
silný provoz v této části města a která už byla naštěstí
omezena, byly některé z nich zpevněny hřeby. Císař Trajánus
by mohl být s kvalitní prací svých stavitelů nadmíru spokojen.
Alcázar
 Tyčí
se na samé špici skalnatého ostrohu a svou dnešní romantizující
podobu
dostal po rekonstrukci započaté 20 let po zničujícím požáru
v roce 1862. Původně tu stál primitivní hrad (alcázar z arabského
al-quasr), který zároveň s hradbami vybudovali Arabové a
za jejichž vlády se Segovia změnila v typické vojenské město,
jakých bylo v Kastilii bezpočet. Po vyhnání Arabů začali
křesťanští panovníci hrad postupně přestavovat a rozšiřovat
a ve 14. a 15. století se stal královskám sídlem trastámarské
dynastie. V roce 1474 vyšla z jeho bran princezna Isabela,
která byla právě zde v Segovii provolána královnou Kastilie.
Hrad s hranolovitou vstupní věží, věžemi
a věžičkami chráněnými zašpičatělými břidlicovými stříškam
vypadá jako by ho sem přenesli z pohádky. Z mnoha nádherných
sálů stojí zvlášť za pozornost ten ananasový (Sala de las
Pinas), kde ze stropů vyrůstá 392 "stalaktitů" ve tvaru ananasu,
trůnní s pozoruhodnou mudéjarskou kopulí a Sál králů, jehož
největší ozdobou je trojrozměrný vlys s 52 sochami králů
a královen, kteří bojovali proti Arabům v období reconquisty.
Pohled z ochozů na nekonečné pláně kastilské mesety, v nichž
jsou jako hračky zasazeny románský kostel Vera Cruz a gotický
klášter El Parral, je jedinečný.
Královská ulice a
katedrála
 Ulici,
která se šplhá od akvaduktu ke katedrále, říkají místní Calle
Real (Královská), i když se ve skutečnosti jmenuje úplně jinak.
Vede kolem celé řady šlechtických domů a paláců, z nichž poutá
pozornost kuriózní renesanční dům s drobnou diamantovou bosáží
na průčelí (Casa de los Picos), kolem kostela sv. Martina,
jednoho z mnoha zdejších románských kostelů, který je charakteristický
svým arkádovým ochozem, kde dříve prodávali své zboží trhovci
a domlouvaly se obchody. Calle Real ústí na Plaza Mayor, náměstí,
jemuž dominuje pozdně gotická katedrála s impozantním kůrem,
dvaceti kaplemi a nádhernou křížovou chodbou, k jejímuž zadnímu
traktu je jakoby přilepena miniaturní židovská čtvrť.
V roce 1985 byla Segovia zapsána na seznam
světového děcdictví UNESCO. Je oblíbeným cilem jednodenních
výletů z Madridu (97 km). Vlaky jezdí z nádraží Atocha a Chamartín
(9 x denně) , autobusy z Paseo de la Florida 11 jezdí každou
půlhodinu. Informace: www.infosegovia.com (ve španělštině)
Text: Miluše Válková
Foto: Turespaña
Zdroj: Magazín IN (Hospodářské
noviny)
www.in.ihned.cz
|
