Všeobecné
informace

Geografie

Hospodářství

Historie

Umění

Gastronomie

Slavnosti

Muzea

Regiony

Literatura

Slovníček

Cestovní kanceláře
a agentury

Speciál Mar Menor 

Cartagena

Jedno z nejstarších měst Španělska leží v autonomní oblasti Murcia na jihovýchodě Pyrenejského poloostrova. Kolem roku 227 př. Kr. ho na místě někdejšího iberského osídlení založil kartáginský vojevůdce Hasdrubal a pojmenoval ho Quart Hadast. Pro svou strategickou polohu se stává jedním z nejvýznamnějších středomořských přístavů. Druhá punská válka však znamená konec kartáginské nadvlády. Město dobývá římský vojevůdce Publius Cornelius Scipio a nazve ho Colonia Urbs Iulia Nova Carthago. S pádem Římské říše končí období nesmírného rozkvětu, jaký Cartagena v budoucnu už nikdy nezažije. Na své lepší časy si částečně vzpomene ještě v 18. století a hlavně pak ve 2. pol. 19. století. Tvář města se v té době mění. Stavějí se četné secesní budovy, soukromé i veřejné, které dnes patří k architektonickým chloubám Cartageny.

Pod dnešní Cartagenou leží římské sídliště. Není však tomu tak dávno, co stopy této slavné minulosti byly skryty před očima návštěvníků a samotných obyvatel. Intenzívní práce archeologů už přinesly své plody a stále pokračují.

Památka na Hasdrubala

Hned u autobusového nádraží narazíte na zbytky punských hradeb nacházejících se na jižní straně někdejšího vrchu Aletes, dnes Cerro de San José, jednoho z pěti, které se nad Cartagenou vypínají. Hradby, které tehdy obepínaly město, byly tvořeny dvěma souběžnými zdmi z velkých pískovcových bloků a dosahovaly na některých místech až třímetrové výšky. Dnes jsou zbytky hradeb součástí Informačního centra, v němž se dozvíte o vývoji středomořských civilizací v této oblasti a v této nepokojné době i o způsobu dobývání města Římany. Audiovizuální projekce (v několika jazycích) vám představí průběh punských válek, seznámíte s jejími protagonisty - Hamilkarem Barkou, Hasdrubalem a Scipionem a dozvíte se také o postupu archeologických prácí v této oblasti. Po schodech pak sestoupíte do krypty, která se jako jediná zachovala z kaple svatého Josefa (16.-19. st.), v níž si uděláte představu o tehdejším způsobu pohřbívání.

Co zůstalo po Římanech

Zájemci o archeologii nechť prominou, že mnohé římské památky jsou zde vynechány. Tři z nich však opomenout nelze.

Jednou z nich je Casa de la Fortuna - Dům štěstí. Vstoupíte-li dovnitř, bude vám hned jasné, že zde nebydlel jen tak někdo. Překvapí vás nejen samotná rozlehlost domu (204 m²), ale i to, co se z něj zachovalo. Je z konce 1. století př. Kr. a bydlela v něm rodina velmi bohatá. Z dlážděného chodníku se vstupovalo do chodby, z níž pak vedl vchod do atria, odtud do jídelny (trictinium), ložnic (cubicula) a přijímacího pokoje (tablinium). Zachovaly se bysty, nádobí, keramika, mince i šperky. Nejcennější jsou však nástěnné malby a mozaiky, které se vyznačují velkou barevností i bohatstvím nejrůznějších motivů, od kosočtverců, hvězd a křížů až po motivy symbolické vycházející z přírody a mytologie.

Nejdůležitějšími místy veřejného života v Cartageně 1.-2. století bylo jakési administrativní, obchodní i náboženské centrum - forum a chrám -, jejichž význam a funkce vám přiblíží Augusteum patřící k jedněm z nejcennějších archeologických vykopávek.

K největším objevům posledních let (1990) patří bezpochyby římské divadlo. Byla to tehdy událost roku, i proto, že neexistovala žádná zmínka o tom, že by v římské Cartageně nějaké divadlo bylo. Archeologické práce zde stále pokračují. Divadlo se nachází na západní straně nejvyššího z pěti vrchů - Cerro de la Concepción. Vyznačuje se nejen svým dokonalým architektonickým provedením, ale i kvalitou a množstvím dekorativních prvků, z nichž mnohé jsou vystaveny v Městském archeologickém muzeu. Velmi zachovalé epigrafy umožňují přesnou dataci této cenné stavby (konec 1. století př. Kr.).

Historie města ukrytá na hradě

Vrch Cerro de la Concepción se zvedá do výšky 45 metrů. Stojí na něm stejnojmenný hrad, jemuž však obyvatelé Cartageny říkají kdovíproč „hrad kachen“. Byl vybudován ve 14. století za vlády Jindřicha III. na místě původní arabské pevnosti a na jeho stavbu byly použity i zbytky ze staveb římských: sloupy, pilíře, kamenné desky... Později hrad sloužil jako vězení, jako sklad střelného prachu a byli zde ubytováni karabiníci. Dnes je zde Informační centrum o historii města, využívající nejmodernějších technologií. Nahoru se dostanete buď po svých, nebo můžete panoramatickým výtahem z ulice Gisbert. Zde je mimo jiné i vstup do tzv. Refugios - úkrytů, které chránily obyvatele někdejší poslední bašty republikánů před bombardováním frankistů a v nichž je dnes zajímavé muzeum věnované španělské občanské válce.

Z hradní terasy je pak nádherný výhled na celý přístav, na římské divadlo i na trosky katedrály Panny Marie (Catedral de Santa María La Vieja) z konce 13. století, která byla v průběhu historie několikrát rekonstruována. Španělská občanská válka se na ni neblaze podepsala - zůstaly z ní bohužel jen ruiny.

Projížďka přístavem

Cartagena byla odjakživa významným obchodním i vojenským přístavem. Dojdete k němu příjemnou procházkou po Paseo Alfonso XII. Asi v polovině narazíte na prototyp ponorky, která byla postavena podle projektu zdejšího rodáka Isaaca Perala v loděnicích v San Fernandu (provincie Cádiz). Tam také byla v roce 1888 spuštěna na vodu a o rok později pak proběhly zkoušky na moři. Poté, co Isaac Peral nepřistoupil na některé úpravy své ponorky, které nařídil tehdejší ministr námořnictva, byly další práce na prototypu zastaveny. V roce 1928 byla ponorka převezena do Cartageny a od roku 1965 stojí jako pomník Isaaca Perala na zdejší promenádě.

Zajímá-li vás námořnictvo, můžete navštívit Námořní muzeum (Museo Naval), v němž najdete sbírku námořních map, makety lodí a celý jeden sál věnovaný Isaacu Peralovi.

Z přístavního mola se můžete vydat turistickou lodí na projíždku přístavem. Zájemce o námořní historii potěší i návštěva Národního muzea námořní archeologie (Museo Nacional de Arqueología Marítima), které je umístěno v jednom z doků - Dique de Navidad - a, jak napovídá jeho název, seznamuje návštěvníky s dávnými námořními cestami a sbírkovými fondy získanými z podmořského výzkumu.

Secesní Cartagena

Mnohé ulice historické části města zdobí nádherné domy s bohatě zdobenými fasádami, které jsou dokladem růstu ekonomiky, zvláště pak rozvoje hornictví v 2. polovině 19. století. Uveďme alespoň budovu radnice (Palacio Consistorial), Cervantesův dům, který se nejmenuje po slavném spisovateli, ale nese jméno svého někdejšího majitele Serafína Cervantese, domy Maestre, Llagostera, Clares, Casino a mnohé další. Stačí se procházet a mít otevřené oči.