|
REPORTÁŽ
Madrid:
kde se začíná žít o půlnoci
 Hlavní
město Španělska neoplývá příliš velkým množstvím historických
památek. Snad proto bývá jeho poznávání tak pohodové. Turisté
tu totiž nemají onen pocit bezmoci, který se člověka zmocňuje
ve městech překypujících památkami, že všechno stihnout
nelze. Snad jen milovníci umění to mají o něco těžší, protože
jen na "hvězdný trojlístek", jak je tu nazýváno Museo
del Prado, Museo Thyssen-Bornemisza a Museo Nacional Centro
de Arte Reina Sofía a další zajímavá muzea je třeba těch
dnů více. Magnetem Madridu však nejsou jen historické památky
a obrazové galerie, ale také prostředí a atmosféra. A především
noční život.
Místo setkání: Puerta del Sol
O Madridu se s nadsázkou tvrdí, že je v něm údajně více barů,
restaurací, kaváren, hospod, hospůdek, náleven a jiných osvěžoven
než v celém Německu dohromady. Pravdou je, že Madriďané tyhle
lokály ke svému
životu potřebují. Jsou totiž tvorové velmi společenští a nedovedou
si představit, že by trávili večery doma. V osm jsou už většinou
na ulici. Mnozí jen tak
v hloučcích postávají, zevlují nebo zapáleně diskutují kdoví
o čem, posedávají na lavičkách, korzují, prohlížejí si výklady
obchodů, popíjejí v baru své
první pivo či sklenku vína. Potkáte tu rodiny s dětmi, seniory,
party mládeže, elegantně oblečené dámy a pány i bezdomovce...
Zvlášť pestrý obrázek se vám naskytne v samém centru města,
na náměstí Puerta del Sol. Právě
zde, pod hodinami správní budovy regionu Madrid, kdysi sídla
Frankovy tajné policie,
si mnoho Madriďanů dává schůzku, aby odtud vyrazili za zábavou.
Sbíhá se tu několik linek metra, svou trasu tu končí či začíná
řada městských autobusů
a je to odtud kousek pěšky do snad nejoblíbenějších "barových"
čtvrtí Huertas a La Latina, přes den klidných, které se však
v nočních hodinách změní
k nepoznání.
Od baru k baru
 V
deset je naše čtyřka - Javi, Conchita, Nieves a já - kompletní.
"Máš už hlad?" ptá se Javi a vzápětí dodá: "Hloupá otázka."
Pak se všichni doslova vtlačíme do narvaného "Museo del Jamón".
Není to muzeum, jak naznačuje jeho název, ale jeden ze sítě
tradičních španělských bufetů na stojáka, kde nabízejí nejrůznější
druhy šunek, klobásek, sýrů a dalších pochutin připravených
na desítky způsobů. Javi se prodírá k barovému pultu a za
chvíli už zapíjím dobrým červeným vínem nezvyklou, ale chutnou
kombinaci: croissant se šunkou, sýrem a rajčetem. Když se
i během dne potřebujete v centru Madridu dobře, chutně, rychle
a relativně levně najíst, je to ta správná volba.
Posilněni se vydáváme do Barrio de las
Letras. Tato literární čtvrť je známá také jako Huertas podle
ulice, která ji prochází a na jejíž dlažbě si můžete přečíst
úryvky z děl španělské literatury. Jejich autoři tu chodívali
na svůj drink, Cervantes a Lope de Vega zde dokonce i bydleli.
Vstupujeme do prvního lokálu, objednáváme víno a pár tapas
- drobností k jídlu, kterých se nepřejíte, ale které jsou
nutné, abyste vydrželi bez úhony do časných ranních hodin.
U barového pultu se tísní desítky lidí, dokonce se tu i tancuje.
My se však prodíráme ke stolu, odkud na nás někdo mává. Každou
chvíli se s námi někdo zdraví a já začínám mít dojem, že
se tu znají snad všichni. V tom nejlepším se zvedáme a míříme
jinam, což si zopakujeme ještě několikrát. Pro Madriďany
je totiž nepředstavitelné, že by celou noc vydrželi na jednom
místě. Kolem třetí většina barů zavírá a madridské uličky
se pomalu noří do klidu.
Diskotéka na závěr
Zcela
jiná atmosféra vládne v tuto hodinu na diskotékách, které
nezávisle na uvedené otvírací době ožívají právě kolem třetí
a končí někdy kolem šesté. Pokud byste si mysleli, že diskotéky
jsou jen pro ty úplně mladé, budete vyvedeni z omylu. Záleží
pouze na výdrži, náladě a chuti se bavit. Conchita potkává
známé a zmizí s nimi v útrobách jedné z nich. My ostatní
míříme k Puerta del Sol, kde jsme svou noční pouť vlastně
začali. Najednou ucítím vůni čokolády a už vstupujeme dovnitř.
Zajít po proflámované noci do Chocolatería de Ginés (Pasadizo
de San Ginés 5) na smažené tyčinky s čokoládou (churros con
chocolate) je totiž taky tradice, jíž je přizpůsobena i otvírací
doba tohoto proslulého podniku (18-07).
 Jednu noc to zkuste
"Tak večer v kolik?" domlouvají se
mí přátelé. Já už naštěstí odjíždím. Nevím, zda bych dvě
noci za sebou
vydržela. Madriďané vydrží. Jsou na to totiž dobře připraveni.
Pro většinu z nich začínají noční radovánky až ve čtvrtek.
Vycházejí obvykle kolem půlnoci, takže je čas se předtím
pořádně prospat. Jeden den se v práci po probdělé noci dá
vydržet. O víkendu pak mnozí přes den spí a v noci vyrážejí
do ulic. Turisté to mají složitější, zvláště nepřijeli-li
do Madridu jen za zábavou a chtějí-li se podívat i do některého
z nedalekých půvabných historických měst: Toleda, Segovie,
Avily... Když už jste ale v Madridu, alespoň jednu noc na
madridský způsob byste si neměli nechat ujít.
Text: Miluše Válková
Foto: J.N.CH. Madrid
Zdroj:www.aktualne.cz
Zpět
|
