|
 Katalánie
(Catalunya)
Počet obyvatel 6 704 146
Rozloha 32 113 km²
Hlavní město Barcelona (1 582 738 obyv.)
Úřední jazyk Katalánština a španělština
Provincie
Girona
Lleida
Barcelona
Tarragona
Autonomní statut 25. říjen 1979
Katalánie zaujímá zhruba trojúhelník mezi
pyrenejskou hranicí Španělska, pobřežím Středozemního moře
a Aragonem. Charakterizuje ji nesmírně rozmanitá krajina.
V Pyrenejích jsou vysoké hory (nejvyšší Pico d’Estats
3 115 m) s hlubokými údolími, lesy a jezery. V zimě se tu
lyžuje, v létě provozuje vysokohorská turistika a cykloturistika,
stále oblíbenější je tzv. kaňonování (slézání hlubokých kaňonů).
I vnitrozemí vyplňují četná pohoří, která hlavně v severní
části končí často až u pobřeží. Pobřeží Katalánie je dlouhé
580 km a tvoří je Costa Brava, Costa del Maresme a Costa Dorada.
Na jejím území se nachází jeden národní park a četné chráněné
krajinné oblasti Pobřežní část je slunečná a suchá, vnitrozemí
se vyznačuje většími teplotními rozdíly. Nejvodnatější španělská
řeka Ebro se vlévá do moře právě na jejím území.
Nesmírné množství kulturně-historických památek,
především románských, gotických a secesních je dalším bohatstvím
tohoto kraje. Křížily se tu vlivy z Evropy i Afriky. V 6.
století zakládají na pobřeží obývaném Ibery své kolonie Řekové,
o toto území svedli boj Kartaginci s Římany. Provincii Hispania
(později Tarraconense), kterou tu zřídili vítězní Římané,
ovládli na počátku středověku Vizigóti a v 8. století dobyli
Mauři (muslimové). Ti však byli s podporou oddílů franckého
krále Karla Velikého brzy vyhnáni a katalánská hrabství byla
připojena k jeho říši. V 9. století vyhlásil nezávislost barcelonského
hrabství Wilfred Vlasatý (Guifré el Pelós), jehož postupně
uznali za svého vládce i další katalánská hrabata. Vznik samostatného
Katalánska je spojen až se jménem jeho nástupce Borella II.
V roce 1137 se sňatkem katalánského hraběte Ramóna Berenguera
IV. s Petronilou, dcerou aragonského krále Ramira, spojují
obě království pod názvem Aragonská koruna (Corona de Aragón).
K Aragonské koruně je připojena Mallorca, valencijské království,
Sicílie. V roce 1283 vznikají katalánské kortesy, jeden z
nejstarších evropských parlamentů, později nazvaného Generalitat
(1359). Sňatkem Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské
v roce 1479 byl dán základ k budoucímu jednotnému státu. Katalánie
si udržuje své vlastní instituce nezávislé na králi až do
roku 1714, kdy v důsledku války o dědictví španělské, v níž
se Katalánci postavili na stranu rakouské větvě Habsburků
proti vítězným Bourbonům, tato svá privilegia ztratila. V
roce 1931 byla v rámci první španělské republiky vyhlášena
Katalánská republika a v roce 1932 byla schválena autonomie
pro Katalánii, která byla zrušena. po nástupu Franca do čela
státu. Po jeho smrti v roce 1975 se Katalánie zapojila do
demokratizačního procesu, v roce 1979 byl schválen autonomní
statut.
Nenechte si ujít
Barcelona
Gotická čtvrt s katedrálou Santa Eulalia,
promenáda Las Ramblas, památky katalánské secese (modernisme)
Antoni Gaudího, Josepa Puige i Cadafalch a Lluise Dom#necha
i Montanera, vrch Montjuic s olympijskými sportovišti, bývalé
olympijské městečko Villa Olímpica, dnes luxusní obytná čtvrt,
Picassovo muzeum, Tàpiesovo muzeum, Fundación Joan Miró,
barcelonská opera Liceo...
Katalánské Pyreneje a podhůří
Údolí Arán; oblast Ribagorza; údolí Boi s
perlami románské architektury - kostely Sant Climent a Santa
María v Taüll; Národní park Aigües Tortes s jezerem Sant Mauricii;
údolí Ferrera s nejvyšší katalánskou horou Pico d’Estats
(3 115 m); oblast Alto Segre; údolí Cerdanya a Nuria; Ripoll
(benediktinský klášter a kostel Panny Marie); Sant Joan de
les Abadeses (benediktinský klášter s kostelem s cennou románskou
plastikou "Sant Misteri"); sopečná obast La Garrotxa;
Besalú (středověké městečko).
Costa Brava a okolí
Sant Pere de Rodes (ruiny románského kláštera
v nádherné krajině s nezapomenutelným výhledem na pobřeží);
Figueres + Cadaqués + Portlligat + Púbol (místa spojena s
Dalím); Girona (židovská čtvrt, katedrála Panny Marie); Empúries
(řecké a římské vykopávky); Ullastret (iberské hradiště);
letoviska Platja d’Aro, Tossa de Mar, Lloret de Mar,
Blanes (botanická zahrada); klášter Montserrat...
Costa Dorada a okolí
Tarragona (římské ruiny a katedrála); cisterciácké
kláštery Santes Creus a Santa María de Poblet; vinařská oblast
Penedés; Tortosa (katedrála); delta Ebra (přírodní rezervace);
Salou (letovisko a zábavný tématický park Port Aventura).
Články na spanelsko.info
Val de Boí
Val d´Aran - katalánské údolí na francouzské straně Pyrenejí
Costa
Brava, pláže i památky
Barcelona
Port Lligat: místo, kde žil a tvořil Salvador Dalí
Pohlednice z Girony
Ve stínu Pyrenejí
Zpět
|
