|
 Katalánie (Catalunya)
Počet obyvatel 6 704 146
Rozloha 32 113 km²
Hlavní město Barcelona (1 582 738 obyv.)
Úřední jazyk Katalánština a španělština
Provincie
Girona
Lleida
Barcelona
Tarragona
Autonomní statut 25. říjen 1979
Katalánie zaujímá zhruba
trojúhelník mezi pyrenejskou hranicí Španělska, pobřežím Středozemního
moře a Aragonem. Charakterizuje ji nesmírně rozmanitá krajina. V
Pyrenejích jsou vysoké hory (nejvyšší Pico d’Estats 3 115 m) s
hlubokými údolími, lesy a jezery. V zimě se tu lyžuje, v létě provozuje
vysokohorská turistika a cykloturistika, stále oblíbenější je tzv.
kaňonování (slézání hlubokých kaňonů). I vnitrozemí vyplňují četná
pohoří, která hlavně v severní části končí často až u pobřeží. Pobřeží
Katalánie je dlouhé 580 km a tvoří je Costa Brava, Costa del Maresme a
Costa Dorada. Na jejím území se nachází jeden národní park a četné
chráněné krajinné oblasti Pobřežní část je slunečná a suchá, vnitrozemí
se vyznačuje většími teplotními rozdíly. Nejvodnatější španělská řeka
Ebro se vlévá do moře právě na jejím území.
Nesmírné množství
kulturně-historických památek, především románských, gotických a
secesních je dalším bohatstvím tohoto kraje. Křížily se tu vlivy z
Evropy i Afriky. V 6. století zakládají na pobřeží obývaném Ibery své
kolonie Řekové, o toto území svedli boj Kartaginci s Římany. Provincii
Hispania (později Tarraconense), kterou tu zřídili vítězní Římané,
ovládli na počátku středověku Vizigóti a v 8. století dobyli Mauři
(muslimové). Ti však byli s podporou oddílů franckého krále Karla
Velikého brzy vyhnáni a katalánská hrabství byla připojena k jeho říši.
V 9. století vyhlásil nezávislost barcelonského hrabství Wilfred
Vlasatý (Guifré el Pelós), jehož postupně uznali za svého vládce i
další katalánská hrabata. Vznik samostatného Katalánska je spojen až se
jménem jeho nástupce Borella II. V roce 1137 se sňatkem katalánského
hraběte Ramóna Berenguera IV. s Petronilou, dcerou aragonského krále
Ramira, spojují obě království pod názvem Aragonská koruna (Corona de
Aragón). K Aragonské koruně je připojena Mallorca, valencijské
království, Sicílie. V roce 1283 vznikají katalánské kortesy, jeden z
nejstarších evropských parlamentů, později nazvaného Generalitat
(1359). Sňatkem Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské v roce 1479
byl dán základ k budoucímu jednotnému státu. Katalánie si udržuje své
vlastní instituce nezávislé na králi až do roku 1714, kdy v důsledku
války o dědictví španělské, v níž se Katalánci postavili na stranu
rakouské větvě Habsburků proti vítězným Bourbonům, tato svá privilegia
ztratila. V roce 1931 byla v rámci první španělské republiky vyhlášena
Katalánská republika a v roce 1932 byla schválena autonomie pro
Katalánii, která byla zrušena. po nástupu Franca do čela státu. Po jeho
smrti v roce 1975 se Katalánie zapojila do demokratizačního procesu, v
roce 1979 byl schválen autonomní statut.
Nenechte si ujít
Barcelona
Gotická čtvrt s katedrálou Santa
Eulalia, promenáda Las Ramblas, památky katalánské secese (modernisme)
Antoni Gaudího, Josepa Puige i Cadafalch a Lluise Dom#necha i
Montanera, vrch Montjuic s olympijskými sportovišti, bývalé olympijské
městečko Villa Olímpica, dnes luxusní obytná čtvrt, Picassovo muzeum,
Tàpiesovo muzeum, Fundación Joan Miró, barcelonská opera Liceo...
Katalánské Pyreneje a podhůří
Údolí Arán; oblast Ribagorza;
údolí Boi s perlami románské architektury - kostely Sant Climent a
Santa María v Taüll; Národní park Aigües Tortes s jezerem Sant
Mauricii; údolí Ferrera s nejvyšší katalánskou horou Pico d’Estats (3
115 m); oblast Alto Segre; údolí Cerdanya a Nuria; Ripoll
(benediktinský klášter a kostel Panny Marie); Sant Joan de les Abadeses
(benediktinský klášter s kostelem s cennou románskou plastikou "Sant
Misteri"); sopečná obast La Garrotxa; Besalú (středověké městečko).
Costa Brava a okolí
Sant Pere de Rodes (ruiny
románského kláštera v nádherné krajině s nezapomenutelným výhledem na
pobřeží); Figueres + Cadaqués + Portlligat + Púbol (místa spojena s
Dalím); Girona (židovská čtvrt, katedrála Panny Marie); Empúries (řecké
a římské vykopávky); Ullastret (iberské hradiště); letoviska Platja
d’Aro, Tossa de Mar, Lloret de Mar, Blanes (botanická zahrada); klášter
Montserrat...
Costa Dorada a okolí
Tarragona (římské ruiny a
katedrála); cisterciácké kláštery Santes Creus a Santa María de Poblet;
vinařská oblast Penedés; Tortosa (katedrála); delta Ebra (přírodní
rezervace); Salou (letovisko a zábavný tématický park Port Aventura).
Články na spanelsko.info
Kostel
pro textilní kolonii
Architekt, který proslavil
Barcelonu
Reus, město plné secese
Pochoutka zvaná
calçots
Barcelonská čtvrť La
Ribera: nejen Picasso
Barcelonské
interiéry
Val de Boí
Val d´Aran - katalánské údolí na francouzské straně Pyrenejí
Costa
Brava, pláže i památky
Barcelona
Port Lligat: místo, kde žil a
tvořil Salvador Dalí
Pohlednice z Girony
Ve stínu Pyrenejí
Costa Daurada: pláže, hory, památky
Magické olivovníky
Zpět
|
