|
POHLEDNICE
Cuenca
 Domy
jakoby zavěšené nad propastí shlížející na vás ze všech turistických
plakátů a objevující se ve všech průvodcích o Španělsku by
samy o sobě stály za návštěvu tohoto magického města. Cuenca
však má daleko více půvabů. Stará část tohoto správního střediska
stejnojmenné provincie je vedle Toleda největším magnetem
oblasti Kastilie-La Mancha. Tyčí se na skalnatém ostrohu
mezi dvěma hluboce zaříznutými soutěskami klidnější řeky
Júcar a o něco divočejšího Huécaru. Město, o němž se až do
60. let minulého století příliš nevědělo, k životu probudila
skupina abstraktních malířů v čele s Fernandem Zóbelem. Kupovali
si tu chátrající domy a zachraňovali je pro budoucnost. Ještě
více však pro propagaci Cuency znamenala návštěva španělského
následníka trůnu prince Felipa a Letizie Ortiz, kteří se
tu zastavili na své svatební cestě a vlastně pro mnoho Španělů
tento obdivuhodný výtvor přírody a lidských rukou objevili.
 Casas colgadas neboli visuté domy
Nejúchvatnější
pohled na domy postavené na samém okraji propasti je z visutého
mostu svatého Pavla, který oba břehy kaňonu spojuje. Za zády
máte klášter svatého Pavla s kostelem, v němž je dnes luxusní
hotel, vedle se zvedá kopec, kam se dá vyjet autem a odkud
je překrásný pohled na celou Cuencu. Pod námi spěchá řeka
Huécar, vy se však díváte nahoru před sebe. Visuté domy s
tmavohnědými pavláčkami máte přímo před sebou. Prý se jim
říkalo královy domy, protože se mělo za to, že sem některý
z králů trávil léto. To jsou ovšem jen domněnky, protože
historie o tom nic neříká. Dokonce se ani neví, kdo a kdy
je postavil. Je pouze známo, že v 15. století je obýval jakýsi
Gonzalo González de Canamares a později až do 18. století
sloužil jako radnice. Při restauračních pracích v roce 1927
byly znovu vytvořeny ony pověstné balkóny, v letech 1950
a 1978 byly domy opět restaurovány. To již sloužil jeden
z nich jako Muzeum španělského abstraktního umění, druhý
jako restaurace Mesón Casas Colgadas.
Španělské muzeum abstraktního umění
Vzniklo
z podnětu malíře Fernanda Zóbela v roce 1966, jemuž zdejší
radnice poskytla nevšední prostory visících domů pro umístění
jeho vlastní sbírky. Skupina malířů v čele s Fernandem Zóbelem
respektovali uměleckohistorickou hodnotu interiérů s volnými
průhledy do krovů a připravili podmínky pro působivou instalaci
výtvarných děl. Sbírka měla tehdy kolem stovky obrazů a 11
plastik. V roce 1978 byla rozšířena a o dva roky později
Fernando Zóbel věnoval celou sbírku Nadaci March. Ve fondech
nadace je nyní přes 1500 výtvarných děl, v Cuence je jich
vystaveno celkem 110. Jsou tu zastoupeni především španělští
umělci padesátých, osmdesátých a devadesátých let. Z bílých
stěn shlížejí obrazy snad všech tendencí abstraktního výtvarného
umění, uprostřed místností jsou na podstavcích umístěny plastiky.
Jsou tu zastoupeni např. Antonio Saura, Eusebio Sempere,
Eduardo Chillida, Antoni Tapies, Manuel Millares, Manuel
H. Mompó, César Manrique, Fernando Zóbel a další významní
španělští i cizí umělci, kteří zasáhli nějakým způsobem do
vývoje umění ve Španělsku. Pořádají se tu i zajímavé příležitostné
výstavy.
Plaza
Mayor neboli Velké náměstí
 Je
centrem starého města s mnoha restauracemi a bary. V dolní
části ho uzavírá barokní radnice, horní části
vévodí nová fasáda katedrály, která byla postavena místo gotického
průčelí, které se v roce 1902 zřítilo. Katedrála byla postavena
na místě někdejší mešity. Hlavní loď sahá až do počátku 13.
století, ostatní části, jako např. apsida, pocházejí z 15.
století. Za zhlédnutí stojí oltáře, které vytvořili Rodríguez
a Churriguera, renesanční křížová chodba i katedrální poklad
s umělecky cennými předměty. Z Plaza Mayor vede do kopce ulice
Calle de San Pedro s mnoha zajímavými detaily průhledy,
podchody, schody, výstupy a sestupy a spletí postranních uliček.
V jedné z nich zaujme renesanční fasáda jediného hotelu ve
starém městě Posada de San José, který shlíží do propasti
s řekou Huécar na dně. Dále se domy i církevní stavby táhnou
až ke zřícenině hradu na nejvyšším konci města. Odtud je hezký
výhled do kaňonu řeky Júcar a kostel San Miguel. Turista musí
neustále nahoru a dolů, nechce-li přijít o některý z půvabů
tohoto magického města.
Zcela jinak se Cuenca tváří večer. Spoře osvětlené uličky,
zákoutí, kaple, kostelíky i kostely získají najednou zcela
jiné kouzlo
 Semana Santa neboli
Svatý týden
i Týden
před velikonočním pondělím jsou všechny hotely v Cuence plné.
Svatý týden je tu jedním z nejzajímavějších z celého Španělska.
Ztemnělé uličky se zcela změní a vám se naskytne úchvatná
podívaná. Průvod postav v kápích se za zvuků bubnů a nábožných
písní proplétá křivolakými uličkami a vy si připadáte jako
ve středověku. Procesí se koná každý den a pokaždé je úplně
jiné. Pokaždé se ale těší velkému zájmu přihlížejících. Týden
církevní hudby, který se v Cuence v tomto období koná, je
dalším magnetem města, které bylo právem zapsáno na seznam
Světového dědictví UNESCO.
...
• Cuenca
je vzdálena od Madridu 165 km. Autobusové i vlakové nádraží
jsou proti sobě poblíž centra nového města. Do starého města
na Plaza Mayor je to odtud asi 10 minut.
• Turistickou
informační kancelář najdete v bezprostřední blízkosti Plaza
Mayor v ul. Alfonso VIII 2, nebo na Avda Cruz Roja 1. www.turismocuenca.com (jen
ve španělštině).
Miluše Válková
Foto: Autorka a Fundación Turismo de Cuenca
|
