|
Cabo de Palos, mořské vraky a ráj potápěčů
 Malá
rybářská vesnička Cabo de Palos se svým nepřehlédnutelným
majákem na vršku je od rušné La Mangy del Mar Menor (Murcia)
coby kamenem dohodil (a zbytek doběhl). Vesnice se probudí
z letargie jen v neděli dopoledne. Tehdy se místní i turisté
z širokého okolí sjíždějí na tradiční trh. Prý má neopakovatelnou
atmosféru, ale my bychom si raději poslechli trochu ticha,
a tak jsme vystoupali až k majáku. Máme tak výhled na panenské
plážičky mezi skalami, kde se potápěči s oblibou noří do
hlubin; jižně se za kopcem táhnou nádherné pláže přírodního
parku Calblanque, v dáli vystupují z moře útesy Islas Hormigas
(Mravenčí ostrovy).
Islas Hormigas se staly osudnými nejedné
lodi, jejíž vrak teď spočívá na dně. Člověk by si myslel, že
k takovému neštěstí může dojít jen za nepříznivého počasí,
za bouře, během níž se loď stane neovladatelnou. Zdaleka to
ale není pravidlem. Například jednoho srpnového odpoledne 1906
vyjel na moře parník Sirio s více než osmi sty cestujícími.
Mířil do přístavu Cartagena. Příliš se ale přiblížil k pobřeží
a narazil na podmořské útesy. Kapitán s posádkou hodili za
hlavu všechna pravidla i pasažéry, jako první nasedli do záchranného
člunu a nechali loď jejímu osudu. Lidí se pochopitelně zmocnila
panika. Spousta jich volila skok z lodi, která už trčela vysoko
nad hladinou, v naději, že si tak zachrání život, přestože
neuměli plavat. Na pět set jich zahynulo. Katastrofa by byla
ještě tragičtější, kdyby se kapitán jedné z rybářských lodí,
která kotvila u Cabo de Palos, neodvážil připlout až k Siriovi,
přirazit k němu příď, zvládnout paniku a postupně zbývající
vyděšené cestující převést k sobě a s pomocí dalších dovézt
do bezpečí. Byla to velká odvaha - nikdo nemohl tušit, že loď
se udrží nad vodou ještě celé dva týdny...
 Jak známo, oblasti s mořskými vraky patří
ki nejatraktivnějším místům k potápění. A podmořská rezervace
kolem Islas Hormigas s neuvěřitelně čistou, průzračnou vodou
a bohatou faunou i florou je pro potápěče ideálním "místem
činu". Abyste se tu však mohli vydat do hlubin, musíte mít
za sebou pěkných pár hodin tréninku a ještě zvláštní povolení,
případně požádat o doprovod zkušeného místního instruktora.
Přiznám se, že mám z hloubek strach, takže sedím na břehu,
máčím si nohy ve slané vodě a představuju si, jaká to musí
být nádhera, když se noříte stále hlouběji do ticha, kolem
vás barevné útesy připomínající bizarní rozkvetlé louky...
Znenadání se pod vámi objeví tmavý obrys vraku, z něhož vyrazí
celý mrak
barevných rybek. Ani se nepohnete, abyste je nevyplašili, a
jen splýváte s tím neskutečným, utajeným světem...
miv
Foto: Murcia Turística
Zdroj:
Travel
Digest
|
