|
POHLEDNICE
Ávila
 Pevně vrostlá do nehostinné kastilské
krajiny, kde v zimě fičí studený vítr, zatímco v létě slunce
nemilosrdně spaluje řídký porost vyrůstající z kamenité půdy,
leží Ávila. Lidé tu sídlili od nepaměti. Dokazují to podivuhodné
kamenné plastiky býků a vepřů, které ve zdejším kraji zanechali
Keltibeři, na rozdíl od Římanů a Arabů, po nichž tu nezůstalo
nic. Nejvýrazněji se do její historie zapsal středověk.
Město jako pevnost
Koncem
prvního tisíciletí byla Ávila střídavě v rukou křesťanů a
muslimů, až se jí v roce 1085 natrvalo zmocnily oddíly kastilského
krále Alfonse VI. A protože král nechtěl v oné nebezpečné
době nic ponechat náhodě, dal v roce 1090 příkaz obehnat
město hradbami, které by z něj učinily nedobytnou pevnost.
Vyrostly v rekordním čase devíti let a od té doby tu pyšně
stojí téměř beze změn. Mají něco málo přes dva a půl kilometru,
jsou asi dvanáct metrů vysoké a tři metry silné zakončené
cimbuřím, s devadesáti polokruhovými baštami a devíti branami,
z nichž nejmajestátnější je brána svatého Vincence a brána
zvaná hradní, protože kdysi tu stával hrad. Tento úsek hradeb
je nejstarší a je k němu přilepena, dokonce je do něj přímo
vrostlá raně gotická katedrála, jejíž apsida je zabudována
do hradeb jako jedna z jejích bašt. V Interiéru tohoto vůbec
prvního gotického kostela ve Španělsku s působivými sloupy
z červeného a bílého kamene stojí za pozornost ambit, renesanční
chórové lavice z ořechového dřeva a hlavní oltář s výjevy
ze života Krista.
Kamenné domy a paláce
V
poslední třetině 15. a v průběhu 16. století si je tu nechali
postavit členové starých šlechtických rodů, kteří se v Ávile
usadili. Skončila totiž reconquista, Arabové byli z Pyrenejského
poloostrova vyhnáni a začalo období prosperity. Přesto se
zdá, jako by jejich stavitelé, alespoň ze začátku, tomuto
klidu příliš nevěřili. Domy a paláce se svými strohými fasádami
zdobenými jen kamennými znaky tehdejších majitelů, se zamřížovanými
okny a těžkými branami a mnohé z nich dokonce i s pevnostními
věžemi se tváří velmi nepřístupně a připomínají spíše pevnosti.
Uvnitř však skrývají přívětivá a elegantní patia s mnoha
dekorativními prvky. Takové jsou např. paláce rodu Veladů
a Valderrábanů v bezprostřední blízkosti katedrály, které
dnes slouží jako hotely, renesanční palác Dávilů a Deanů,
v němž jsou umístěna muzea a celá řada dalších, které jsou
roztroušeny po celé Ávile.
 Kostely, kláštery a
svatá Terezie
Ze
souboru pozoruhodných románských kostelů nacházejících se
před branami města patří k nejzajímavějším kostel sv. Petra
a zvláště pak románsko-gotická bazilika sv. Vincence z 12.-14.
století s nádherným portálem, který zdobí postavy apoštolů.
Přesně na tomto místě prý Římané popravili tři mučedníky -
Vincence a jeho dvě sestry. Kousek odtud je rozsáhlý klášterní
komplex sv. Tomáše z konce 15. století s třemi nádhernými
ambity, který býval útočištěm Katolických králů Isabely a
Ferdinanda při jejich pobytu v Ávile.
Z mnoha svatých, jímž jsou zasvěceny zdejší
sakrální stavby, je Ávilanům nejmilejší svatá Terezie od Ježíše,
reformátorka
karmelitánského řádu, zakladatelka mnoha klášterů, jejíž
literární dílo patří k vrcholům španělské mystiky. Tato světice
po sobě
zanechala stopy po celém městě. Nejnavštěvovanější je klášter
sv. Terezie z roku 1636, postavený v místě, kde se narodila
a který je dnes centrem jejího kultu.
Informace
Leží cca 107 km severozápadně od Madridu,
v bezprostřední blízkosti pohoří Sierra de Gredos. Z Madridu
jezdí do Avily vlak z nádraží Atocha a autobus z Paseo de
la Florida 11. Nejkrásnější pohled na město je z nedalekého
vyhlídkového bodu "Cuatro postes" za mostem Puente Viejo.
Na seznam světového dědictví UNESCO byla Ávila zapsána v roce
1985.
www.avilaturismo.com
Miluše Válková
Foto: Miluše Válková, Turespaña
Zdroj: In Magazín (Hospodářské
noviny)
www.in.ihned.cz
|
