|
Andalusie
(Andalucía)
Rozloha 87 595 km²
Počet obyvatel 7 606 848
Hlavní město Sevilla (709 975 obyv.)
Provincie
Almería
Cádiz
Córdoba
Granada
Huelva
Jaén
Málaga
Sevilla
Autonomní statut 30. prosinec 1981
Andalusie zaujímá jižní část Pyrenejského
poloostrova. Přirozenou severní hranici tvoří horský hřeben
Sierra Morena, která k jihu spadá do zeleného údolí řeky Guadalquivir,
při jehož deltě se nachází Coto de Doñana, jediný národní
park na území Andalusie. Je tvořen systémem pramenů, potoků
a bažin, plážemi, dunami, pahorky a křovisky, které poskytují
útočiště četným druhům vodního ptactva a dravců. Jižní část
podél pobřeží je vyplněna pásmem horských hřbetů Bétického
masívu (Cordilleras Béticas), který se na západě v pohoří
Sierra Nevada zvedá do výšky 3 478 m (Mulhacén). 812 km dlouhé
pobřeží je omýváno Atlantikem a Středozemním mořem, které
se setkávají u Tarifského mysu. Na západ až k portugalské
hranici se táhne divočejší a dosud nepřelidněné pobřeží s
dlouhými plážemi a bílým pískem zvané Costa de la Luz, východním
směrem na sebe navazují jednotlivé části pobřeží středomořského.
Costa del Sol s největšími turistickými letovisky (Marbella,
Fuengirola, Torremolinos, Benalmádena) a písčitými i oblázkovými
plážemi přechází za Málagou v Costa Tropical s malými písčitými
i plážemi oddělenými od sebe skalními útesy. Pobřeží Costa
de Almería kolem mysu Cabo de Gata je tvořeno skalními útesy
a oblázkovými plážemi střídajícími se s pásy pouštního písku
navátého z vnitrozemí.
Andalusii charakterizuje suché a teplé podnebí.
V zimě se průměrná teplota pohybuje kolem 16 °C, letní
měsíce bývají velmi horké. Statistika hovoří o 3000 hodinách
slunečního svitu za rok, nejvíce prší od října do dubna, v
horách Sierra Morena a Sierra Nevada jde o srážky sněhové.
V letních měsících mívá voda na středomořském pobřeží až 27
°C, v červnu a září však bývá dost studená. Koupání na
atlantském pobřeží je spíše pro otužilce. Teplota vody se
nad 20 °C vyšplhá málokdy.
I když se na území dnešní Andalusie vystřídaly
nejrůznější civilizace, největší její sláva je spjata s muslimskou
érou, která trvala osm století. Andalusie, tehdy Al-Andalus,
byla nejprve součástí damašského chalífátu, v roce 756 zakládá
Abdurrahmán I. z dynastie Umajjovců córdobský emirát, v roce
929 se Abdurráhmanovi III. podařilo území ovládané muslimy
sjednotit a prohlašuje se chalífou. Během tohoto období dochází
k obrovskému hospodářskému a kulturnímu rozkvětu, které za
sebou zanechalo córdobskou mešitu a další historické památky,
za nimiž se do Andalusie jezdí. Chalífát se v 11. století
rozpadá na malá království zvaná taifas a velká muslimská
říše pomalu spěje ke svému konci. Křesťany, které jen na čas
zastavili Almoravidé a posléze Almohadé (fanatické muslimské
severoafrické kmeny) dobývají jedno území za druhým. Ve 13.
století je v rukou muslimů jen granadské království. Vládne
v něm dynastie Násrovců, kteří se zapsali do dějin především
stavbou Alhambry, nádherného komplexu paláců, opevnění a lázní,
s přilehlými zahradami Generalife. V lednu 1492 poslední maurská
bašta padla po dvouletém obléhání do rukou katolických králů.
V témže roce byla objevena Amerika a do země
začalo z nových kolonií proudit nesmírné bohatství. Z této
události těžila především Sevilla, která se stala doslova
překladištěm zboží z kolonií a Evropy. V 16. století byla
Sevilla nejbohatším městem Evropy, což se odrazilo i na rozvoji
kultury a umění. Sevillská katedrála se pyšní nejen svou velikostí,
ale i uměleckým skvosty, které skrývá její interiér. V Seville
pracujovali nejlepší umělci té doby: malíři Murillo, Zurbarán,
Valdés Leal a Velázquez, řezbářský mistr Mateo Alemán a mnozí
další.
Nenechte si ujít
Andalusie je pro turistu jednou z nejatraktivnějších
oblastí Španělska, jejíž návštěvu je třeba si dobře naplánovat,
protože vše stihnout nelze. Vedle tak výjimečných měst, jako
je Granada, Sevilla a Córdoba, nabízí celou řadu dalších míst,
která stojí za vidění. Taky nefalšované flamenco a býčí zápasy.
Provincie Málaga
Costa del Sol s letovisky Benalmádena, Torremolinos,
Fuengirola, Marbella; správní centrum Málaga (maurská pevnost
Alcazaba, mudejarský kostel San Juan, renesanční katedrála,
lidové hospůdky); bílé maurské vesničky Casares, Mijas, Coín,
Grazalema, Frigiliana; romantická Ronda v nádherné horské
krajině; mudejarská a renesanční Antequera s proslulými dolmeny
Menga a Viera a nedalekým El Torcal (chráněná přírodní rezervace
El Torcal s bizarními vápencovými útvary)...
Provincie Granada
Správní centrum Granada (Alhambra s Generalife,
katedrála, královská kaple, stará maurská čtvrt Albaicín);
Costa Tropical (Almuñecar, Motril); Sierra Nevada; oblast
Las Alpujarras mezi jižními svahy Sierry Nevady a pobřežními
horami (kouzelné vesničky Lanjarón, Pampaneira, Bubión, Capileira,
Trevélez...); Guadix (jeskynní obydlí)
Provincie Almería
Costa de Almería a přírodní rezervace Cabo
de Gata; správní centrum Almería; Tabernas a Sorbas uprostřed
pouštní krajiny.
Provincie Jaén
Správní centrum Jaén (maurské uličky, arabské
lázně, renesanční katedrála); Ubeda a Baeza (renesanční skvosty);
přírodní rezervace Sierra de Cazorla.
Provincie Córdoba
Córdoba (mešita s gotickou katedrálou, alcázar,
uličky a patia); Medina Azahara (pozůstatky letního sídla
chalífa Abdurrahmana III.); Montilla (centrum známé vinařské
oblasti).
Provincie Sevilla
Sevilla (katedrála s Giraldou, alcázar, Pilátův
palác. Park Marie Luisy, čtvrt Triana, uličky a hospůdky v
někdejší židovské čtvrti Santa Cruz, pěší nákupní zóna s uličkou
Sierpes... ); Itálica (římské vykopávky); Národní park Doñana
zasahující sem z provincie Huelva se vstupem v Acebuche.
Provincie Huelva
Costa de la Luz (Matalascañas); Národní
park Doñana (mokřiny, pohyblivé písečné duny, více než
150 druhů ptactva, největší hnízdiště plameňáků, četné druhy
savců, např. rys divoký, ) se vstupem ve vesničce Rocío.
Provincie Cádiz
Cádiz (správní centrum s katedrálou a dalšími
kostely, slavný karneval v únoru); Costa de la Luz (Conil
de la Frontera, Chiclana de la Frontera, ráj surfařů Tarifa);
oblast sherry (jerez) mezi Jerez de la Frontera (chov ušlechtilých
koní a proslulá andaluská jezdecká škola), El Puerto de Santa
María a Sanlúcar de Barameda; přírodní rezervace Sierra de
Grazalema (korkové duby, borovice, pinie a španělské jedle
"pinsapo") s bílými vesničkami Grazalema, Olvera,
Zahara de la Sierra, Arcos de la Frontera.
|